Statistická metoda pro prolomení klasických šifer. Stojí na poznatku, že přirozené jazyky mají charakteristické rozložení písmen. Prolomí Caesarovu i Vigenèrovu šifru bez znalosti klíče.
Každý přirozený jazyk má charakteristické rozložení písmen. V češtině se E vyskytuje ~9.8 % času, v angličtině ~12.7 %. Monoalfabetická šifra (Caesar, jednoduchá substituce) toto rozložení zachovává — jen písmena přejmenuje. Útočník porovná frekvence ciphertextu s referenčními a odhadne mapování.
| Písmeno | Frekvence |
|---|---|
| E | 12.7 % |
| T | 9.1 % |
| A | 8.2 % |
| O | 7.5 % |
| I | 7.0 % |
| N | 6.7 % |
| S | 6.3 % |
| H | 6.1 % |
| Písmeno | Frekvence |
|---|---|
| E | 9.8 % |
| A | 8.7 % |
| O | 8.1 % |
| I | 7.5 % |
| N | 6.8 % |
| T | 6.3 % |
| S | 5.8 % |
| R | 5.0 % |
Vigenèrova šifra opakuje klíč. Pokud je stejný úsek plaintextu šifrován stejnou částí klíče, v ciphertextu se opakuje stejná sekvence. Vzdálenosti opakujících se sekvencí jsou násobky délky klíče — GCD těchto vzdáleností prozradí délku klíče.